Jan Budař. Mistři

Bohouš (JAN BUDAŘ)

Narozeniny: 31. 7. 1977
Vzdělání: JAMU 1996-2000
Angažmá: Divadlo Na zábradlí (od 2000), Národní divadlo, Klicperovo divadlo
Filmografie: Nuda v Brně (2003), Čert ví proč (2003), Mistři (2004), Horem pádem (2004), s Vladimírem Morávkem připravují film s pracovním názvem Mareš a Hrubeš jsou kamarádi do deště
Herec o roli:
Bohouš Bursík. Narozen v roce 70 v Turnovské porodnici. Vystudoval strojírenské učiliště, obor brusič - frézař. V roce 86 spoluzakládá metalovou formaci MORD A DOOR, o rok později se nešťastně zamiluje do matky basisty Kamila. Kapela se rozpadá po třech letech, kdy Kamil i s matkou emigruje do Španělska. V listopadu roku 89 při koncertu skupiny Sifon přichází Bursík o panictví s kamarádkou Markétou Boušovou v nářaďovně. V květnu 90 se platonicky zamiluje do Lucie Bílé. Napíše jí 36 dopisů, všechny spálí. Když se v roce 95 pokouší dostat přes plot na koncert skupiny Kabát v Novém Strašecí, urazí si zub. Fatálně to otřese jeho sebevědomím, řeší to alkoholem, později i dalšími omamnými látkami. Jeho oblíbenou písní je Až to se mnou sekne od Jarka Nohavici, ale nikdy to nikomu nepřiznal.


Rozhovor s Janem Budařem


Znal jste Marka Najbrta už před natáčením? Jak se Vám s ním spolupracovalo?
Marka jsem před natáčením Mistrů neznal. A spolupráce s ním byla příjemná, protože Marek je precizní a pečlivý a všechno měl pěkně připravené. Myslím, že byl takové to dítě, co má úplně dobrovolně srovnána všechna trička do komínku. Já jsem byl taky takový. Tak nejen proto mě to natáčení bavilo.
Vaše role v Nudě v Brně byla velmi úspěšná, doufejme, že tomu tak bude i v případě Mistrů. Ale ruku na srdce nechtěl byste si už zahrát hrdinu, co má všech pět pohromadě ?
Já už jsem si zahrál hrdiny, co mají všech pět pohromadě. Ve filmu Milana Cieslara - Duše jako kaviár je to Vladimír. Takový malíř nešika a ještě k tomu hypochondr, co miluje Táňu Vilhelmovou, ale pak zjistí, že je to jeho nevlastní sestra. A ve filmu Honzy Hřebejka - Horem Pádem hraju Milana. Takovýho trochu primitiva, co rád jezdí se svou holkou k moři. Přihrávám Zdeňkovi Suchýmu na skvělý fóry. Zdeňek hraje Gorana - ještě většího primitiva.
Natáčení prý bylo poměrně náročné. Co Vám připadalo nejtěžší?
Nejtěžší bylo, když jsme dotáčeli záběr, kde Bohouš bruslí na rybníčku. Nejdřív jsem se hrozně bál, že se propadnu a umrznu. Když mě přesvědčili, že led je půl metru tlustý, začalo tak sněžit, že se nedalo točit. Pak klesla teplota o šest stupňů na mínus sedmnáct, potom pán, co nám půjčil domeček, abychom se měli, kde ohřát řekl, že jde spát a že máme jít do hajzlu. Tak jsme ještě tři hodiny čekali, jestli nepřestane sněžit a pak jsme jeli domů. Nakonec jsme to dotočili v Šárce na mezi o měsíc později.
Sledujete dění ve sportu? Jak to máte s fanděním?
Já jsem jednou zažil ten triumf, jak ho měli hokejisti v Naganu. Já byl v Brně v hospodě. Můj kamarád Ríša Zich mě přesvědčil, ať jdu, říkal, že nebudu litovat, že to bude kotel. A měl pravdu. Ríša fandil tak, že přišel o hlas, pak na náměstí svobody vylezl na morový sloup, řval Hašek na Hrad tak, že pak tři dny nemluvil. Celý náměstí řvalo s ním. Ríša, jak z toho byl v euforii hodil do davu svoji bundu. Asi jak měl pocit, že jsou všichni ti lidé jeho kamarádi. Pak euforie opadla a on zjistil, že v bundě měl mobil a všechny doklady.
Kdybyste mohl použít telepatické schopnosti Bohouše - jak byste typoval úspěch či přijetí filmu?
Hlavně bych rád všem řekl, aby se na ten film šli podívat, a tím podpořili českou kinematografii. Teď, co už vím, jak je náročný natočit film, že je u toho člověk nejednou v ohrožení života, tak o to víc říkám: Jděte na film Mistři - a uvidíte, co jste ještě neviděli! Zažijete takový ten nasládlý mistrovský pocit. Aspoň do té doby, než zjistíte, že vám chybí mobil nebo doklady. A navíc, fandit si musíme sami, nikdo jinej to za nás neudělá. To mě naučil Jiří Ornest.

19. 10. 2005

http://www.ceskatelevize.cz/specialy/mistri/budar.php