ROZHOVOR: Jan Budař: Každá moje písnička má nějaký příběh

Zveřejněno dne 7. 3. 2011
ROZHOVOR: Jan Budař: Každá moje písnička má nějaký příběh
O festivalech a hudbě obecně, ale také o divadle a o životě v Brně jsme si povídali s hercem a hudebníkem Janem Budařem. 11. března v 19.00 bude v Huse na provázku hrát ve hře Proměna aneb Budař už zase hoří, Buršová se na to dívá – tu a tam se ho zatouží dotknout, ale netroufne si.

Bude tu hrát o proměně všeho a stále, o krizi středního věku, o nedomazlených ženách, o touze být dokonalý, o vydře a mnohém dalším.

Chystáte se letos s Eliščiným Bandem na nějaký festival? Vystupujete na nich rádi?
Chystáme se určitě. Zatím nevím, kde přesně se v létě objevíme, protože to teprve domlouváme, ale určitě někde zahrajeme. Všechny informace o našich koncertech jsou buď na Facebooku, nebo na www.janbudar.cz. Já mám rád festivaly, které jsou dobře organizačně a technicky připravené a na kterých se objevují inteligentní a citliví posluchači. Na těch vystupujeme nejradši.

Máte vy sám nějaký oblíbený festival? Chystáte se na nějaký jako návštěvník?
Jako návštěvník se nechystám nikam, stačí mi to, když jezdím po festivalech jako účinkující. Můj oblíbený festival jsou „Hrady a zámky”. To je skvělý nápad a každé místo, kde se hraje, má nádhernou atmosféru.

Jakou hudbu jste poslouchal v patnácti letech?
V patnácti jsem pořád dokola poslouchal Michaela Jacksona. Pouštěl jsem si ho na videu, zpomaloval taneční pasáže, a pak si je cvičil v obýváku. Byl jsem v tom tak dobrý, až táta se bál, že jsem homosexuál. Ale od té doby, co oba víme, že homosexualita není nemoc, je zase všechno v pořádku.

Co vás inspiruje k psaní písní? Je v každé ukrytý nějaký příběh?
Ano, každá písnička, kterou jsem napsal, má nějaký příběh. Tak je to myslím s každou písní, kterou kdy někdo napsal. Teď chystáme naše třetí album a tam bude například píseň, která se jmenuje „Lidice”. Je napsaná pro stejnojmenný film. Taky tam bude veselý šlágr „Miss Vesmír”, ta vypráví, že nejhezčí muž planety bydlí nejen na Vinohradech. Píseň „Ježíšek” je o tom, že bez ohledu na frekvenci pohlavních styků má člověk vždy něco, na co se může těšit. Například na Ježíška. Citlivá balada „Když zavřu oči” je zase o tom, že svět je někdy těžké i jen vidět, a country píseň věnovaná Johnny Cashovi „Johnnyho zpověď” představí myšlenku, že přijmout sebe sama je podmínkou k tomu, aby někdo jiný přijal nás.

Žijete v Praze? Nestýská se vám po Brně?
Žiju v Praze na Vinohradech a po Brně se mi nestýská, protože tam stále jezdím. Brno je takovou jistotou střední Evropy. Je v něm klid a spousta zábavy.

Co říkáte na ten nový objekt na náměstí Svobody?
Krásný objekt. Jen je záhada, jak funguje, ale to je možná jeho přednost. Taky je poměrně skandální a to je myslím to, co Brno už dlouho potřebovalo. Nějaké pořádné vzrušení. Téma, co spojuje. A navíc je ten objekt zcela originální a lehce sexuální a to se mi líbí. Škoda jen, že stál takový prachy, kdyby se to postavilo z nějakého levnějšího materiálu, mohlo zbýt na něco užitečnějšího, ale politici v Brně jsou snad ještě šikovnější, než jinde na světě, takže je všechno, jak si volíme.

Pomýšlíte na práci v zahraničí?
Pomýšlím. Prakticky každý den. Jsem připravený odjet víceméně okamžitě. Mám teď nový cestovní kufr. Kolečka krásně a nehlučně rotují.

Vybíráte si své divadelní role? Je některá, kterou byste si opravdu rád zahrál?
Vybírám si velmi. V poslední době tak, že vlastně hraju jen v jediném představení, a to právě v Brně. V Divadle Husa na provázku v představení Vladimíra Morávka “Proměna aneb Budař už zase hoří, Buršová se na to dívá, tu a tam se ho zatouží dotknout, ale netroufne si”. Je to velmi zábavné představení a hraje se na sklepní scéně, takže je kapacita velmi omezená.

Pracujete v současnosti na něčem s Vladimírem Morávkem?
My na něčem pracujeme neustále, jen nám to lehce komplikuje nabitý Morávkův divadelní program. Ale vše je, jak má být.

Chtěl byste si někdy zahrát v nějaké bondovce? A koho byste hrál?
Chtěl. Hrál bych hlavní zápornou postavu a mám pevnou víru, že bych ji zahrál zcela historicky.


Jan Budař (narozen 31. 7. 1977 ve Frýdlantu v Čechách) - herec, zpěvák, hudebník. Studoval gymnázium v brněnském Králově Poli a také JAMU, byl v angažmá Divadla Na zábradlí, působil v Klicperově divadle v Hradci Králové a také v Národním divadle v Praze. Za roli Standy Pichlíka ve filmu Nuda v Brně obdržel Českého lva v kategorii mužský herecký výkon v hlavní roli. V současnosti účinkuje v Divadle Husa na provázku a vystupuje se svou kapelou Eliščin Band.
Foto: Jan Šilar

Jana Zapletalová
Článek otištěn v Kult 03/11
 
http://www.kult.cz/divadlo-kino-hudba/detail/240908