Noc literatury 2011: Hrabalovská Libeň ožila příběhy
Sbírání bobříků připomínalo středeční noční chození lidí v pražské čtvrti Libeň z místa na místo. Možná si náhodní protijdoucí ťukali na čelo a přemýšleli, kam ty davy proudí. Pozornější z nich si všimli žlutých cedulí s nápisem Noc literatury a ti uvědomělejší se k turistům přidali.
Zdroj: nocliteratury.cz, Drahomír Stulír
Četlo se také v Baru Na Měsíci
Jak se čte v plynojemu? Nebo sportovním centru?
Četlo se na zámku, ve škole, kostele, sportovním centru, divadle, Sokole, a dokonce i v plynojemu. Dvacet různých míst v hrabalovské Libni, dvacet různých předčítačů. Jan Budař, Miroslav Táborský, Tereza Kostková, Radek Valenta, Jan Burian, Martin Preiss, Klára Issová a další.Návštěvníků bylo jako každý rok mnoho. Až se někteří účinkující divili, protože četli pro místnost zaplněnou až po strop zatímco za dveřmi se tlačili další nadšenci, kteří netrpělivě vyčkávali na následující kolo čtení.
Noc literatury se letos konala po páté. První čtení na všech místech začala v 18 hodin, poslední dobrou literární noc čtenáři posluchačům popřáli před 23 hodinou. Čtení trvala vždy čtvrt hodiny, aby lidé stihli dojít k dalšímu bodu.
Oltář jako skvělé místo k sezení
Já svojí tour začala u herečky Lenky Vlasákové, která četla na jednom z nejvíc netradičních míst – ve sportovním centru. Seděli jsme na žíněnkách, kolem nás horolezecké stěny, mezi kterými se nesla slova Krizstiny Tóthové, maďarské autorky, jejíž kniha Čárový kód byla vybrána k letošní Noci literatury. Bohumil Hrabal se určitě sportovně vyžíval jinak a jinde.
Foto: Vojta Herout, Topzine.cz
Jan Budař četl za zvuku violy
Putování za literaturou pokračovalo dál a začala jsem bojovat o místa. Což jsem vzdala a spokojila se s tureckým sedem na zemi. Tak jsem v síni libeňského zámku poslouchala hurónský hlas Marka Vašuta, který z knihy HHhH francouzského autora Laurenta Bineta předčítal o Heydrichovi. Jiřího Langmajera jsem dokonce viděla z pod oltáře, jinde totiž v kapli libeňského zámku místo nebylo. Četl úsměvný úryvek z Černých psů britského autora Iana McEwana.
U čtení Jaroslava Rudiše jsem si vzpomněla na školní léta. Seděli jsme v učebně chemie v posledním patře Gymnázia U Libeňského zámku. A Rudiš také zavzpomínal na své pedagogické vzdělání. Čtení z knihy Pan Valéry a Logika Gonçala M. Tavarese z Portugalska doplňoval kresbami na školní tabuli. Bavil se on a především jeho žáci.
Někdy je noc příliš krátká. Noc literatury byla jedna z nich
Zklidnění přišlo s Miroslavem Táborským a španělskou knihou Eduarda Mendozyho Podivuhodná cesta Pomponia Flata. Poslední dobrou noc mi popřál Jan Budař v Grabově vile. Četl ne příliš úsměvný úryvek z knihy Sladkost života autora Paula Hochgatterera z Rakouska, který doprovázela hra na violu.
Zdroj: praha8.cz
Četlo se v síni a v kapli libeňského zámku, na nádvoří se prodávaly knihy Noci se slevou
Noc literatury 2011 symbolicky zahájila knižní veletrh Svět knihy, který začal dnes dopoledne na pražském Výstavišti a potrvá až do neděle.
http://www.topzine.cz/noc-literatury-2011-hrabalovska-liben-ozila-pribehy
