Jan Budař: „Chci umět zkrotit svou neposednou mysl!“




Vzpomínka na staré časy - Koncert Jana Budaře
Wydarzenie publiczne · Przez: Petra Pščolková
  • 3 marca 2012
  • Godzina
    21:0000:00
Opis
21h Koncert Jan Budař a kytarista Roman Jedlička
22h Retro mejdlo
24h Tuzex tombola
Každý v retro oblečku let 1968-1989 má drink ZDARMA
Předprodej vstup 120,-Kč na místě 150,-

Jan Budař: „Chci umět zkrotit svou neposednou mysl!“

Jan Budař
Jan BudařJan Budař (v klobouku) a Eliščin BandJan Budař

pátek, 20. ledna 2012, 13:30
Na počátku března vystoupí v budějckém klubu Velbloud český hudebník, herec, režisér a scénárista Jan Budař.
Malou pozvánkou na blížící se akci by mohl být rozhovor, který jeden z hlavních aktérů filmů Nuda v Brně či Václav poskytl exkluzivně pro Budějckou Drbnu.
Pocházíte z Frýdlantu v Čechách, ale pak jste se s rodiči stěhoval do několika různých měst. Od sedmi let žijete v Brně, kde jste vystudoval JAMU. Následovalo angažmá v několika divadlech, vždy v jiném městě. Nebudu se ptát, které místo si rád připomenete, jelikož každé má své kouzlo. Zajímalo by mě, proč jste se ze začátku tolik stěhovali a jak vzpomínáte na studium na JAMU?
„Stěhovali se moji rodiče a já byl malý, takže jsem musel s nimi, jak už to tak děti mají. A jen oni vědí, proč se tolikrát přesouvali. Možná je to dané dobrodružnou povahou mého tatínka. Na JAMU vzpomínám zřídka, protože mě zajímá spíš to, co se odehrává teď. Je to škola uprostřed Brna, čímž je zcela výjimečná.“
Již několikrát jste vystupoval v Českých Budějovicích i jižních Čechách. Jaký máte vztah k tomuto kraji? Vybavíte si nějakou komickou situaci, která se vám tady na jihu při koncertě stala?
„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý, to všichni víme. Mám to tam u vás rád a těším se, až k vám zase přijedu. Nejkomičtější, co jsem tam zažil, byl noční přechod města v pět ráno po jednom z našich koncertů. To byla sranda.“
Jste textařem, hercem, tanečníkem, režisérem, scénáristou, hudebníkem a zpěvákem. Vystudoval jste gymnázium a pak JAMU. Po filmu Nuda v Brně přibyla ještě profese kvasný chemik. Kdo zná tento snímek, tak asi ví, jak jste si v začátcích hezky vystřelil z novinářů. Nedivím se, že je to dodnes zapsáno v mnoha encyklopediích. Je však nějaká profese, kterou neumíte a chtěl byste se ji naučit ovládat?
„Chtěl bych umět vždy zkrotit svou často neposednou mysl. Zjistil jsem, že myšlenky se chovají jako divocí koně, kteří nás někdy umí pěkně potrápit. Místo klidu, lásky, pocitu bezpečí a spokojenosti zažíváme často strach, bezmoc, pocit ohrožení a nespokojenost. A to pak vede k celosvětovým průserům. Tak takovou dovednost bych chtěl umět.“
Snad každého z nás učili prarodiče či rodiče nějaké ty ruční práce. V některých rodinách se dokonce předává řemeslo či dovednost z generace na generaci. Bylo to tak i ve vaší rodině?
„My si předáváme lásku, podporu a víru. Tak, jako to ve většině rodin světa bývá. Řemeslník jsem spíš amatér. Umím výborně uvařit omeletu.“
S rodiči jste vyrůstal v paneláku. Jaké bydlení dnes preferujete? V bytě, rodinném domku, na statku, chaloupce na samotě, hájovně, bunkru nebo jinde?
„Preferuji bydlet v příjemném prostředí s příjemnými lidmi. Asi jako každý. New York se mi líbí. A moře také.“
Jednou jste zmínil, že jste si rád hrál na indiány, možná vám to vydrželo dodnes. V jednom rozhovoru jste mluvil o čtyřech dohodách, což je kniha od Dona Miguela Ángela Ruize. Tato publikace se prezentuje jakožto praktický průvodce osobní svobodou skrze moudrost starých Toltéků. První dohoda: Nehřešte slovem, druhá: Neberte si nic osobně, třetí: Nevytvářejte si žádné domněnky, čtvrtá: Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete. Co vám tato kniha dala? Žijete podle těchto dohod? Je něco nového, s čím jste se poslední dobou setkal a co vás povzbudilo?
„Ta kniha mi dala čtyři dohody. Každý den se učím podle nich vnímat realitu a každý den se učím nehodnotit se, jak mi to jde. Je to někdy těžká práce. A nejvíc mě povzbuzují lidi, kteří podle těch čtyř dohod umí žít a díky tomu jsou milí, takže s nimi všichni rádi tráví čas. Přeji si sám se sebou rád trávit čas.“
Hodně cestujete. Je nějaký kraj, který vám učaroval a proč? A existuje země, která vás láká, kam byste se chtěl ještě podívat?
„Mám rád Francii. Taky Španělsko. A toužím se podívat do Afriky, Indie a Tibetu.“
Každý máme tendenci srovnávat, a tak ani já nejsem výjimka. Když vás vidím vystupovat, nemohu si pomoci, ale jako bych viděla Jiřího Šlitra. Samozřejmě jde jen o určitou podobnost. Mě by zajímalo, jaké máte v různých oblastech své činnosti vzory?
„Nemám žádné vzory.“
Připravujete nějaké nové projekty, které byste nám chtěl představit nebo na ně čtenáře upozornit?
„S naší kapelou Eliščin Band chystáme třetí album. Bude se jmenovat Lehce probuzený a budou na něm mimo jiné písně Miss vesmír, Šoubyznys, Lidice, Pokojoví dravci a možná i píseň věnovaná Václavu Havlovi – Odcházení.“
Vím, že rád zůstáváte tajemný. Prostě herec, kterého si spojíme s filmovou postavou, ale o jeho osobním životě toho moc nevíme. Je známo, že rád v rozhovorech s novináři mlžíte a občas vypustíte nějakou tu malou vtipnou kachnu. A tak má poslední otázka bude: Odpovídal jste pravdivě? smiley
„Většinou dost málo, ale ono to je jedno, protože stejně si každý o mně bude myslet, co bude chtít.“
Koncert Jana Budaře s kytaristou Romanem Jedličkou začne ve Velbloudu v sobotu 3. března od 21 hodin. Následovat bude retro mejdlo s Tuzex tombolou. Každý, kdo přijde v retro ohozu á la 80. léta, dostane uvítací drink zdarma. Vstupné činí 100 korun.
Napsala Petra Pščolková
Foto: archiv Jana Budaře


http://www.budejckadrbna.cz/rozhovory/jan-budar-chci-umet-zkrotit-svou-neposednou-mysl.html