Jan Budař: „Cítím se být hercem i hudebním diletantem!“

Jan Budař

20. 8. 2007
Jan Budař,*31.7.1977 - herec
         Narodil se ve Frýdlantu v Čechách. Později se s rodiči a sestrou stěhoval nejdříve do Jirkova, pak do Zásady, Liberce a nakonec do Brna.
        Navštěvoval Gymnázium Petra Holečka v Králově Poli, pak studoval brněnskou JAMU. Byl v angažmá v Divadle Na zábradlí, hrál v Klicperově divadle v Hradci Králové a nyní hraje v Národním divadle v Praze. Působil také v Národním divadle v Brně, v Městském divadle v Brně a v Karlových Varech. Od dvanácti let se touží setkat s pravým indiánem.

         Od pětadvaceti s Audrey Tatou. V televizi ztvárnil role v Rasistických historkách (režie V. Morávek, 2000) a v Otec neznámý (režie K. Kachyňa, 2001). Zahrál si v celovečerních filmech Stůj nebo se netrefím (režie J. Chlumský, 1998), Čert ví proč (režie R. Vávra, 2003), Nuda v Brně (režie V. Morávek, 2003), Mistři (režie M. Najbrt, 2004). K filmu Nuda v Brně složil hudbu a společně s Vladimírem Morávkem napsal také scénář. Nuda v Brně získala pět Českých lvů, Jan Budař si odnesl Lva také za hlavní mužský herecký výkon.

        Je členem kapely Eliščina malá tíseň, kde zpívá a hraje na piano. V současné době se s Vladimírem Morávkem připravuje na natáčení filmu Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, jehož scénář je opět jejich společným dílem. Letos na podzim ho také uvidíme v novém filmu Jana Hřebejka Horem Pádem.

Jan Budař: „Cítím se být hercem i hudebním diletantem!“

22.7.2007 |
„Dost si pěstuju svou image neuchopitelného herce. Mým snem je totiž hrát všechny možný role. Počínaje drzými, krásnými, ošklivými, zženštilými, bláznivými nebo opožděnými,“ vypočítává herec.

Jan Budař (30) vystoupil z šedivé masy neznámých průměrných herců před čtyřmi lety, když do kin přišel černobílý film Nuda v Brně (2003). Nejenom, že si v tomto Českými lvy ověnčeném snímku zahrál hlavní roli retardovaného Standy Pichlíka, ale podílel se i na scénáři a hudbě. Zkrátka takový všeuměl.
„Nuda v Brně mě vlastně uvrhla do světa showbusinessu. Lidi mě po uvedení do kin začali poznávat na ulici a já věděl, že to tak chci, ale zároveň jsem si vůbec nedokázal představit jaký je to maso, dokud jsem to nezažil na vlastní kůži,“ říká.
Možná právě proto, že nepatří mezi uhlazené krasavce z titulních stran magazínů dostává jednu zajímavou roli za druhou. Ve světě filmu je jeho průměrné vzezření spíše výhodou, z kterého šikovná maskérka může vytěžit maximum.
Taková byla třeba role nechutného alkoholika Bohouše se třemi dlouhými mastnými chlupy na hlavě v Najbrtově snímku Mistři (2004), jehož děj se točí kolem mistrovství světa v hokeji. Ten sledují v zapadlé vísce osm podivných fanoušků a jedna žena.
„Poprvé jsem si zahrál alkoholika v pokročilém stádiu. Bylo to dost náročné, protože teploty při natáčení dosahovaly k minus deseti stupňům a to se alkoholik hraje dost špatně. Navíc jsem měl ve všech těch flaškách jenom vodu, která nám neustále zamrzala na led. Taky mi lezly na nervy ty dlouhý vlasy, kterých mi bylo sice naděleno poskrovnu, ale údržba byla náročná,“ směje se herec.
Dalším filmem, na kterým se scénáristicky, herecky i hudebně podílel byl Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005). Se skvělým Richardem Krajčem si zahrál nesympatického revizora Václava Hrubeše.
„Jsem rád, že do toho Richard se mnou šel. Nevím, jestli si ho víc vážím jako muzikanta nebo jako herce. Spolupráce s ním byla úžasná. On je totiž workoholik jako já. I když můj workoholismus má tu výhodu, že moje práce se skládá třeba ze sezení na balkoně a přemýšlení. Také jsme spolu nahráli soundtrack k filmu, čímž se mi splnil sen být s Krajčem v kapele,“ usmívá se.
Jeho vlastní kapela se jmenuje Eliščin band a hraje v ní na piano. Sám o sobě říká, že je čistý amatér a hudební diletant, ale o to víc že hraje s láskou a vášní. „O vlastní kapele jsem snil už od puberty, ale drzost realizovat to jsem dostal zhruba před třemi lety. Kam jsem přišel, tam jsem hlásil, že zakládám kapelu a nakonec se muzikanti našli. Zpočátku jsme hráli parádně falešně, ale dohnali jsme to obrovským nasazením, které nám zůstalo dodnes.“
Ačkoli kapela nijak masově neprorazila, Budař se na koncertech spokojí i s několika posluchači. Hodně si taky jako filmař amatér vyhraje s videoklipy, kterých již pro svou kapelu natočil více než deset.
„Především se cítím jako herec, takže mě zajímají věci kolem filmu. Kdysi jsem chtěl studovat FAMU, ale ani napodruhé mě nevzali, tak jsem to vzdal. Teď toho trošku lituju. Každopádně se vyžívám alespoň v těch videoklipech, což jsou takový malý tříminutový filmy. Náš asi nejznámější klip se natáčel při plném provozu u Národního muzea na pražské magistrále, kde jsme nechápajícím řidičům přerušili na sedm minut dopravu. Naštěstí nás nikdo vzteky nepřejel.“
Jeho zatím posledním filmovým zářezem jsou Svěrákovy veleúspěšné Vratné lahve (2007). Budař si v něm zahrál tak trochu sebe. Chlapce, který chce studovat vysokou školu, ale zatím jen pracuje v supermarketu v oddělení vratných lahví.
„Hrát po boku Zdeňka Svěráka se hned tak někomu nepoštěstí, takže jsem v klidu absolvoval i dva povinné castingy. Jeden se totiž konal již před lety, kdy se Lahve měly původně natáčet, ale nakonec se ještě znovu předělával scénář. Podruhé jsem byl pozván teď a jsem tomu moc rád, protože ten film je vážně úžasnej. Svěráci prostě uměj,“ láká na film, který přivítal více než milion diváků, do kina Budař.
Foto: Korzo, ČTAutor Alice Rottová

Nesmělý Jan Budař u Tachecí: Velký trapas! Vůbec nevěděla, že je hercem

Jan Budař dal Báře Tachecí pěkně zasolit.
Jan Budař dal Báře Tachecí pěkně zasolit.
Budař Jan undefined
Dnes 06:00
Naše šílené video je záznamem interview moderátorky Báry Tachecí (48) s hercem Janem Budařem (33). Bylo z toho velké zklamání na obou stranách – Bára ze sebe totiž udělala blbku, aby z Budaře něco vytáhla, což se stejně moc nepodařilo, a Honza byl zase zklamaný z této poněkud uhozené prezentace ženy, která si buduje image chytré a pronikavé střely.
Celé uplkané interview se neslo v Bářině klouzání po povrchu, kdy se například nesmyslně dlouho zabývala různými teoriemi, proč má na sobě Jan Budař čepici. Poté, co toto téma k úlevě diváka vyšumělo do ztracena, přešla Bára k tomu, že ze sebe začala dělat blbku a poněkud Honzu zaskočila svým údivem, že vykonává povolání herce.

„Vy hrajete?“ otázala se moderátorka s předstíranou neznalostí. „Ano, já jsem herec,“ odpověděl stále ještě klidný Jan. „Opravdu? Jak jste to dokázal?“ smečovala vysoce fikaně Bára. Budař se ale stále nenechal vyvést z míry, což však zřejmě vyvedlo z míry ostře nabroušenou Tachecí.

„Na práci herce je nejtěžší nenechat se vyvést z míry, když člověk navštíví nějaké takové interview," vysvětlil pro upřesnění Honza. „S velice chytrou a krásnou ženou," dodal ubitý Budař pro jistotu. „Tak to se mi v životě nestalo. Chytrou ženu už jsem pěkně dlouho neviděla," zavzpomínala neúspěšně Bára.

Na celý záznam nepříliš povedené a upachtěné exhibice paní Tachecí se můžete podívat v našem dnešním videu. (mull)
Zdroj: Super,cz  18.3.2011
 http://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/clanky/herci/jan-budar.html

Fakta Báry Tachecí, host Jan Budař (15. června 2010)