POLSKI FILM aneb Pavel Liška, Marek Daniel, Josef Polášek a Tomáš Matonoha

"Než se dočkáte premiéry filmu POLSKI FILM, můžete se během Karlovy Vary Film Festival občerstvit z karavanu, který si ve filmu zahrál! Karavan je zaparkován před Aeroportem a otevřeno má od 14 do cca 02 hodin."
 

Číslo 7-8/12

POLSKI FILM

aneb Pavel Liška, Marek Daniel, Josef Polášek a Tomáš Matonoha
Mluvit s každým zvlášť a pak teprve se všemi dohromady byl nápad Pavla Lišky. „My se před sebou vytahujeme,“ říkal, „a taky si ze všeho děláme jen prdel.“ Já ho tedy poslechl. Po všech absolvovaných rozhovorech mohu zodpovědně říci, že POLSKI FILM je těžko uchopitelný útvar, na který se půjdu podívat s pocitem, že takovým třeba zůstane i nadále. K jeho vzniku přispělo vítězství filmu Marka Najbrta PROTEKTOR na festivalu v polském Krakově a s ním spojená nezanedbatelná finanční dotace. Ta se ale musela utratit v Polsku, což dalo původnímu úmyslu – natočit film v Brně, kde se všichni protagonisté herecky narodili – nový a nečekaný rozměr.
nůiůhvy

PAVEL LIŠKA
Jak vznikal scénář?
Rok jsme se v několika etapách my čtyři scházeli s Markem Najbrtem, Benem Tučkem a Robertem Gaislerem. Povídali jsme si, vymýšleli a kluci to pak za pochodu psali do nějakého tvaru. A začal nám vycházet poměr jedna ku jedný, tím myslím naše skutečné příběhy, opravdovou pravdu a filmovou fikci. Především když jsme nevěděli jak dál, tak nám tenhle poměr dost pomáhal. A navíc máme štěstí na podobný humor, vzájemně se doplňujeme a inspirujeme, a přitom je každý z nás úplně jiný.
V čem se od sebe odlišujete? V čem je jiný třeba Josef Polášek?
To jsou otázky, na který neumím odpovědět, ostatně těch je většina. Pepa je prostě Pepa.
Z vás čtyř vypadá nejnormálněji Tomáš. Souhlasíte?
To máte pravdu, v dobrým i ve špatným. Tomáš je velmi racionální člověk, někdy až moc. Když máme nějaký spor, kdy jsme co dělali, tak jdeme za Tomášem, protože ten neví jen rok, ale i měsíc i den, popřípadě, zda to bylo dopoledne či odpoledne. Má v hlavě nějakou paměťovou banku. Dělá hodně komerčních věcí, moderuje, hraje v seriálech, vymýšlí vlastní talkshow. Ale on to tak cítí a dělá to většinou moc dobře. A tenhle motiv je i v POLSKIM FILMU. Tomáš hraje úspěšného chlapíka, který chce konečně udělat něco hodnotnýho, a proto dá dohromady nás, starý kamarády, kteří kdysi natočili teenegerovský film, a on chce natočit remake. To je samozřejmě fikce, nikdy jsme nic nenatočili, ale vždycky jsme chtěli. Ten sen si plníme teď tímhle filmem. Já si vzpomínám, jak jsem v mládí toužil po filmové roli, v té době jsme byli v Hadivadle, a já řešil hypotetickou otázku – co bych dělal, kdyby mně někdo nabídnul roli v nějaké sračce. Přece když se takhle poprvé uvedu, tak už mi nikdo nedá další hodnotnou příležitost. Byl jsem vnitřně přesvědčenej, že bych odmítl, ale zda bych to skutečně dokázal, to se už nikdy nedozvíme. Tomáš to neřešil, natočil Poldu 1,2,3 a já mu říkal: Tomáši, pozor, pak už třeba nenatočíš žádnej pořádnej film. Naštěstí jsem se mýlil a on pořádný film natočil. A já sám měl obrovský štěstí, protože hned první nabídka, kterou jsem dostal, byla do výjimečného filmu a na výjimečnou roli.
Celý rozhovor všech herců si přečtete v tištěné Xantypě......